Skrytý bulvár - nebezpečí pro voliče

Blíží se mimořádné parlamentní volby a my občané se stáváme cílem různých předvolebních taktik. To mě vede k připomenutí rysů politické bulvarizace.

Lujan          Bulvarizace podněcuje posuzování a odsuzování lidí a událostí a to na základě emočně zabarvené interpretace zpráv a nikoliv na základě komplexních informací o dané věci.

1. politické zprávy novináři podávají  tak, aby jejich emocionální vyznění odpovídalo jejich politickému smýšlení, které je v souladu s majitelem média. Nerozlišují fakta od hodnocení a často skrytě pracují s lidským strachem, závistí. Tím mají vliv na emoce a myšlení  lidí a jeho formování, navádějí tak k tomu, co si čtenář má myslet.
2. terčem se stane úspěšná osobnost ze světa politiky, nebo i ekonomiky a podnikání. Zadavatel kampaně sleduje cíl poškodit terč kampaně a někdy souběžně s tím nabídnout na jeho místo sebe nebo své předsunuté. Taková kampaň se odehrála v době českého Sarajeva, kdy byl terčem V.Klaus, jindy to byl S.Gross a J.Čunek. Ani v těchto kampaních si novináři nedávají mnoho práce s ověřováním informací a poškozený nemá odpovídající prostor pro vyjádření se k tématu, které se ho týká. 
3. zjednodušování zpráv do takové míry, že informaci chybí plastičnost a vytváří prostor pro vytváření domněnky.
4. výběr hlavních témat je jistě v souladu s přáním mocných a odvádí lidskou pozornost od témat, které by mohly zpochybnit rozdělení moci a bohatství.

    Abychom nebyly vtaženi do mediální hry, je třeba naučit se:

• 
    rozlišovat, co je informace ověřená
• 
    rozlišovat, co je novinářova domněnka a co účelová lež
• 
    rozlišovat, co a jak působí na emoce, pudy
• 
    vnímat, zda informace o tématu je jasná, plastická a ucelená
• 
    principy fungování společnosti ze sociologie (např.Úvod do sociologie od Jana Kellera)
• 
     principům kritického myšlení ( viz.Fr.Koukolík a j.Drtilová: Základy stupidologie - Život s deprivanty II.  nebo shrnutí v mém předešlém článku)